Build týden: HoloLens na vlastní oči


Na konferenci Build v San Franciscu jsme měli možnost si vyzkoušet holografický počítač Microsoftu – HoloLens. Cesta k tomu ovšem nebyla jednoduchá. Build probíhal od středy 30. března do pátku 1. dubna. Ve středu jsme nijak nespěchali a na místo, kde probíhalo demo HoloLens, jsme se dostali až někdy v odpoledních hodinách. Bohužel již bylo na ten den plno a bylo nám řečeno, ať přijdeme druhý den hned po Keynote. To jsme učinili, jenže zájem byl obrovský a tak jsme měli opět smůlu. Poslední den Buildu jsme si dali jediný cíl – vyzkoušet HoloLens. To se nám nakonec povedlo, i když jsme to příliš neočekávali, vzhledem k obrovskému zájmu v předchozích dnech.

Po vystání asi hodinové fronty v „Hubu“ jsme se konečně dostali do skupinky asi 8 lidí, která přišla na řadu. Nejdříve nám byl změřen zrak, konkrétně vzdálenost zornic, aby byl zážitek co nejlepší. Brýle HoloLens umí tuto vzdálenost změřit a zkalibrovat se samy, trvá to ovšem delší dobu a proto Microsoft přistoupil k této variantě. Po informačním videu a instrukcích od zaměstnanců Microsoftu jsme konečně vstoupili do místnosti, kde na nás čekaly pro nás zkalibrované HoloLens.

Přiznám se, že mi chvíli trvalo, než jsem našel optimální pozici pro uchycení. To bych ale nevyčítal samotným HoloLens, ale mé nešikovnosti. Při druhé ukázce jsem již žádný problém neměl. Microsoft pro konferenci Build přichystal ve spolupráci s NASA demo s názvem „Destination Mars“. Toto demo bude velmi brzo možno vyzkoušet v návštěvnickém centru NASA. Po upevnění brýlí jsem před sebou viděl Mars a kolem něj se pohybovaly satelity a na pozadí byla jakási aura.

Jakmile měli všichni upevněné brýle, pokračovali jsme do další místnosti, velikosti zhruba 5x8 metrů. Ta se ihned proměnila v Mars s virtuálním průvodcem – astronautem Buzzem Aldrinem. Všude kam jsem se podíval, tak byla krajina Marsu. Při pohybu po místnosti se celé prostředí chovalo tak, jak byste očekávali v reálu. Mohl jsem Buzze obejít a prohlédnout si ho ze všech úhlů, stejně tak povrch Marsu byl vidět z různých úhlů podle toho, jak jsem se pohyboval. Buzz nás v demu „Destination Mars“ provedl několika lokalitami Marsu, kdy nám popsal zajímavá místa, která například dokazují, že na Marsu byla voda.

clip_image002clip_image004

Demo trvalo asi 10 minut. Poté jsme ještě měli možnost se s brýlemi vyfotit. Bylo možno se vyfotit jak s maketou (což bylo rychlejší), tak s funkčním modelem, který zobrazoval hologram slunce a při kterém se fotilo zařízením podobným jako to, které používají při živých demonstracích HoloLens. Má na sobě přichycenou větší verzi HoloLens, která je spárovaná se zařízením, které jsme měli na hlavě. Poté tedy obě HoloLens vidí stejné hologramy a je možné vyfotit to, co vidí jejich uživatel.

Nyní již k samotným dojmům z brýlí. Mnoho lidí se stěžovalo na to, že HoloLens mají malé zorné pole. Je pravda, že zorné pole není přes celý obraz, ale osobně mi to spíš vyhovovalo (vysvětlím níže) než by to kazilo dojem. Při demu se chvíli promítalo video, na kterém Buzz Aldrin ukazoval jejich zážitky z vesmírných misí. Při tomhle videu jsem si zkusil poodstoupit od stěny, na kterou se promítalo. A když jsem byl ve vzdálenosti asi 4-5 metrů, tak jsem viděl celé video bez jakýchkoliv ořezů na ploše, která by s přehledem zastínila většinu televizorů, a video sedělo na místě, nebylo vidět pixely ani žádné jiné známky toho, že by bylo nekvalitní vinou HoloLens. Pokud tedy přemýšlíte nad použitím HoloLens místo televize, tak myslím, že tenhle scénář je po tom, co jsme viděli, velice realistický. Pokud tedy má váš obývák aspoň 5 metrů na délku.

A proč se mi menší zorné pole nakonec i líbilo? Nevím, jestli to bylo jenom tím, že NASA neměla čas na přípravu dema, nebo to bylo záměrně, ale obraz z dema prostě překrýval všechno v místnosti, ve které jsme se pohybovali. Pokud jsme se podívali na zem, nebo na stěny, tak Mars byl přesně tam, kde bychom jej čekali. Povrch planety byl na podlaze, kopce na stěnách a obloha na stropě. Ale jelikož se v místnosti s námi pohybovalo dalších 7 lidí, nemohl jsem si nevšimnout, že ti lidé najednou mizeli. Pokud jsem se podíval na scénu, a mezi mnou a Marsem stál někdo v místnosti, tak jsem z toho člověka viděl jenom nohy. Tedy tu část, která byla mimo zorné pole HoloLens. Scéna tedy byla nepřerušována, lidé kolem mě se mohli pohybovat, jak jenom chtěli a nekazili mi dojem z Marsu. Ale několikrát jsem do lidí málem narazil. Byl jsem soustředěn na simulaci, snažil se nějak pohnout hlavou a tělem, tak abych rozviklal HoloLens (což se mi za 10 minut ani při prudších pohybech nepovedlo), a lidi jsem viděl jenom periferně, mimo zorné pole, které zabíralo HoloLens. Pokud by reálné použití vypadalo takhle, tak si neumím představit, že bych měl záběrem z HoloLens pokryté celé moje zorné pole včetně periferního vidění. To by mi přišlo dost nebezpečné. Takže paradoxně mi v případě tohoto dema zmenšené zorné pole opravdu vyhovovalo.

Ještě se vrátím ke kvalitě zobrazování. Pixelace, kterou jsem pozoroval na obou verzích Oculus Rift, který jsem měl také možnost vyzkoušet, se v případě HoloLens nedostavila. Obraz byl naprosto ostrý a vypadal tak realisticky, jak jen byly navrženy modely, které se zobrazovaly. V případě fotografií se Sluncem nebo v případě zobrazení Marsu při kalibraci HoloLens na začátku dema všechno vypadalo velice realisticky. Při samotném demu s procházkou po povrchu Marsu provázeném Buzzem Aldrinem bylo vidět, že vědci z NASA potřebují, aby simulace hlavně fungovala a na podrobné grafické detaily až tak nedbají. Povrch Marsu vypadal dostatečně dobře, ale přeci jen počet trojúhelníků byl nižší než v dnešních realisticky vypadajících počítačových hrách. Simulace byla velice realistická, ale jelikož jsem zvyklý na hry typu Forza, tak jsem si prostě tohohle nedostatku musel všimnout. Nicméně, jak jsem již zmiňoval, tenhle nedostatek se týkal opravdu jenom dema na povrchu Marsu. Předpokládám tedy, že do léta 2016, kdy se má demo zobrazovat pro širší veřejnost v muzeu NASA, bude tenhle nedostatek vypilován a HoloLens dostane zajímavé a reprezentativní demo.

V každém případě, jak jsem již zmiňoval – obraz držel na místě tam, kde měl. S tímto ohledem opravdu nebyl problém. V rámci 10 minutového dema jsme zkoušeli různorodé pohyby těla i náklony hlavy, zkoušel jsem se procházet po prostředí, kleknout a podívat až k zemi. A scéna pořád zůstávala na místě. Tohle v mnohém dodalo realističnosti. Byl jsem fakt překvapen tím, že vykreslování se nikde nezasekávalo a nepozoroval jsem ani žádné zpoždění za pohyby. Všechno bylo naprosto plynulé. Tenhle aspekt HoloLens je dle mě hodně důležitý. Pokud někam do místnosti umístíte holografický předmět, pak aby scéna vypadala realisticky, musí tenhle předmět zůstat na tom samém místě, ať již děláte cokoliv. A tohle se Microsoftu opravdu povedlo. Nevím jakou rychlost snímaní mají senzory pohybu na zařízení, ale zde opravdu fungují.

Celkový dojem z HoloLens je tedy z mého pohledu pozitivní. Můžu potvrdit, že zorné pole je omezené, nicméně při reálném použití to zas tak nevadí. Zobrazení je velice realisticky působící a hlavně se můžete po místnosti pohybovat bez jakýchkoli kabelů, které byste táhli za sebou. Scéna je tak věrná, jak jen ji grafici vytvoří a můžete se v ním procházet, shýbat, běžet, nebo třeba otáčet hlavou do strany a vše pořád zůstává tam, kde byste to čekali.

Filip Herudek & Roman Jašek

Comments (0)

Skip to main content